AlexanderStein / Pixabay

AlexanderStein / Pixabay

Oddlužení (tzv. osobní bankrot) je jeden ze způsobů, jakým lze vyřešit úpadek (o formách úpadku jsme psali zde), kdy jsou dlužníkovi dluhy sjednoceny, zajištění věřitelé jsou uspokojeni zcela, nezajištění do jimi schválené výše a zbytek dluhů může být dlužníkovi odpuštěn.

Oddlužení je v současné době nejvyužívanějším nástrojem nového insolvenčního zákona. Je důležité zmínit, že oddlužení je určeno pouze pro nepodnikatele, tedy pro toho, kdo nepodniká a vzniklé dluhy nejsou z podnikání.

Typickým adeptem pro oddlužení je tak každý občan, který se ocitl v úpadku a pokusy dohodnout se s věřiteli selhaly. V takovém případě je namísto dalšího zadlužování rozumnější požádat o oddlužení.



Výhodou oddlužení je, že pokud jsou dodrženy všechny zákonné podmínky, pak insolvenční soud osvobodí dlužníka od splacení pohledávek, které nebyly v rámci oddlužení uspokojeny. To prakticky znamená, že věřitelé jsou zbaveni možnosti soudně vymáhat své zbylé pohledávky – dlužník je oddlužen. Tyto dluhy tak nezanikají, ale stávají se soudně nevymahatelnými – tzv. naturálními obligacemi. Dlužník je v rámci oddlužení povinen zaplatit v průběhu 5 let 30 % celkové výše dlužných pohledávek.

Tato částka je však určena jako minimální, naskytne- li se dlužníkovi další neočekávaný peněžitý či nepeněžitý příjem (výhra, dědictví, dar), jedná se o mimořádnou splátku nad rámec splátkového kalendáře a dlužník ji musí použít ke splácení.

Dlužník nesmí bez souhlasu insolvenčního správce odmítnout dar ani dědictví, jinak by se jednalo o neplatný právní úkon.

U nelikvidačních způsobů řešení úpadku jde o to, aby dlužník dál ekonomicky fungoval a přitom splácel své dluhy – jde o to, dát mu šanci postavit se znovu na nohy, protože často věřitelé získají zpět více, když je dlužník dál ekonomicky činný, než kdyby například došlo k zastavení ekonomické činnosti dlužníka a k rozprodání jeho majetku.

Insolvenční zákon upravuje dva možné způsoby oddlužení, a to zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře. Rozhodnutí o způsobu oddlužení je ponecháno na nezajištěných věřitelích, kteří jej odhlasují buď na své schůzi nebo mimo ni. K výsledku hlasování soud přihlíží při rozhodování o návrhu.
V případě, kdy soud zamítne návrh na povolení oddlužení, zejména zjištěním nepoctivého záměru dlužníka, je úpadek automaticky řešen konkursem.