Kolumbijská káva

Káva, jak je známo, náleží k nejoblíbenějším a nejčastěji užívaným nápojům současné společnosti. Lidé ji milují pro její typickou vůni, chuť, aromatický zážitek při její přípravě. Můžeme si ji dopřávat díky kávovníku a jeho plodům, neboť káva bez mletých pražených semen této rostliny by nebyla kávou. Původem byla však kávová zrna (středy bobulí aneb boby kávovníku) považována za ovoce.

Obliba kávového nápoje vzrůstá díky jeho unikátním povzbudivým účinkům, jež způsobuje kofein, a mnoha dalším charakteristickým znakům, zpravidla kladně působícím na zdraví člověka. Pěstování kávovníku souvisí s geografickými dispozicemi, daří se mu spíše ve větší nadmořské výšce, záleží však také na odrůdě a mnoha dalších faktorech. V neposlední řadě se káva stává hned po ropě a oleji nejprodávanější světovou komoditou na trhu. Její spotřeba vzrůstá, čímž jsou podporovány rozvojové země, odkud pochází, avšak užívaná je více méně v rozvinutých zemích. Spolu s Vietnamem, Brazílií a Indonésií je jejím největším producentem právě Kolumbie.

Pěstování kávy

Exotická rostlina, dosahující ve volné přírodě výšky až 15 m, je z rodiny Rubiaceae a spolu s 66 dalšími různými druhy náleží do rodu Coffea. Na trhu je však kávovník zastoupen ponejvíce dvěma známými druhy – Coffea arabica a Coffea canephora, která je známá spíše pod názvem Robusta. K méně produkovanějším lze řadit např. Coffea excelsa a Coffea liberica. Původem z Etiopie se zelený keř rozšířil do tropických oblastí Brazílie, Afriky, pěstuje se hojně na Madagaskaru, Cejlonu, ve Vietnamu, Indii, Kolumbii. Svědčí mu stálé, teplomilné a vlhké prostředí (18 – 28 ˚C), přičemž jsou rostlinky předpěstovávány a vysazovány na hlinito-písčitých plantážích se slabou kyselostí půdy. Zdárnému pěstování kávy vadí vyšší teploty, ale i vítr, mráz, výkyvy teplot. Ideálním prostředím je naopak sopečný podklad, který je bohatý dusíkem a humusem. Kávovník kvete květy podobnými jasmínovým květům, zhruba 9 – 14 měsíců po odkvétání dozrávají. Zajímavé je, že na keři mohou vyrůstat květy i plody současně. Po sklizni zelených bobulí je pražením a následným mletím získána káva v podobě, v jaké ji známe u nás.

Druhy kávy

Méně kvalitní Robusta se pěstuje převážně ve Vietnamu, Asii, Africe, ve Střední Americe. Její hořká a zemitá chuť je oblíbená určitým spektrem uživatelů. Tento druh je méně náročný na pěstování, sklízí se poprvé oproti Arabice již po 2-3 letech. Obsahuje až dvakrát více kofeinu, čímž může lidskému organismu dokonce škodit. K dispozici je jak v mleté, zrnkové tak i instanční podobě.

Asi 75% světové produkce tvoří známější druh kávy – Arabica. Roste ve větších nadmořských výškách, zraje déle a podmínky na její pěstování jsou mnohem náročnější. Náchylnost k různým chorobám ji činí citlivější a méně odolnější, oproti Robustě. První sklizeň nastává až mezi 4 a 5 lety po vysazení, vyžaduje větší péči a proto je považována za kvalitnější. Káva s nižším procentem přítomného kofeinu je zdravější a její chuť připomíná ovocné podtóny. Střední a Jižní Amerika jim propůjčuje úrodná místa k pěstování, stejně tak jako Afrika a severní Austrálie.

Další upravování kávy

Ze zelených až šedomodrých kávových zrn vznikne černá káva se svými typickými vlastnostmi až projde-li specifickým procesem – pražením při 200 stupňové teplotě, kdy zrna musejí být v neustálém pohybu. Jedině tak dojde k stejnoměrnému upražení všech bobulí. Tyto úpravy jsou skutečným uměním, neboť díky nim je možno dosáhnout skutečných kvalit bez spálené příchuti nebo s nedostatečným aroma, které závisí právě na této tepelné úpravě.

Finálním procesem je však mletí, od něhož se odvíjí pronikavá vůně čerstvé kávy. Pro přípravu espressa a filtrované kávy by mělo mletí být velmi jemné, taktéž se hodí i pro přípravu kávy turecké. Hrubě namletá káva je více vhodná pro přípravu kávy překapávané a připravované kávovary.

Kvalita je také potlačena špatným uskladněním kávy, ve vlhku a na světle podléhá zkáze. Správně ji uskladňujeme ve vodotěsném prostředí, na tmavém a suchém místě. Dobře upražená a namletá káva musí být zároveň čerstvá, abychom si na ní skutečně pochutnali.

Jakostní kolumbijská káva

Jižní Amerika patří teritoriálně mezi vhodné oblasti pěstování kávy. Kolumbieje jedinou zemí, jejíž břehy zde omývají dva oceány. Vzhledem k její poloze a hornatosti je ideální krajinou právě proto, že klimatické podmínky jsou rozdílné. Centrem pěstování jsou oblasti Medellín, Armenia a Manizales (mezinárodní zkratka – MAM). Díky všem specifickým podmínkám lze pěstovat a sklízet plody kávovníku celoročně. Jelikož se zde nachází dostatek vodních zdrojů, převládají v Kolumbii mokré zpracovatelské metody. Vývoz kávy se následně pro tuto zemi stal stěžejním artiklem, Kolumbie je největším vývozcem vynikající jakostní kávy.

Kolumbijská káva Supremo vyniká plným tělem, typickou strukturou a její chuť připomíná vlašské ořechy. Může chutnat rozdílně, karamelově až mírně kysele, s decentní jemnou vůní a nejsilnějším aroma na kávovém trhu.

Druh další 100% Arabica kávy Excelso také disponuje plnou chutí, ovocnými podtóny pomerančů a zralých třešní, chutná sametově, přitom velmi intenzívně. Díky tzv. hedvábné chuti patří k nejlepším a nejprodávanějším na trhu.

Zajímavosti

• Kolumbijská káva patří ke starším druhům a její počátky sahají do 19. století.
• Mezi dnešní pěstované odrůdy náleží Maragogype, Caturra, Bourbon, Typica.
• Kvůli pěstování kávy v Kolumbii mají takový strach z nechtěných vlivů a chorob kávovníků, že na hranicích bylo zavedeno dezinfikování aut.
• Kolumbijská káva se vyznačuje nižším obsahem kofeinu, tudíž je jemná a šetrná. Metodou vymývání kofeinu je z ní získávána taktéž káva bez kofeinu, vhodná pro lidi se srdečními a jinými zdravotními potížemi.