Psal se rok 1799 a 48 km od egyptské Alexandrie pracovali odborníci na opravě zdí pevnosti el-Rašíd (francouzský Rosetta). Ze stereotypní práce je vytrhl nález podivné černé kamenné desky, na níž dominovaly tři nápisy. Ukázalo se, že jde o staroegyptský text s hieroglyfickým a démotické písmo, ale také o jeho řecký překlad. Zpočátku se vůbec nevědělo, o jaký obrovský poklad jde. Díky této desce se totiž podařilo poodhalit závoj tajemného egyptského starověku. Agentura Aspena, partner pro tlumočení a překlady, vás nyní zve zrekapitulovat si příběh Rosettské desky.

Tabule z černého čediče

Výška desky z Rosetty je 114 cm a její šířka 71 cm. Vědci se shodli, že pochází z období vlády Ptolemaia V. Epifana (rok 196 před n.l.). V podstatě jde o jakousi kopii dekretu, jehož prostřednictvím zahrnula synod panovníka poctami u příležitosti jeho devátého roku panování. V tomto období už dominuje jako úřední jazyk i řečtina. Doslovné překlady slov do nám známého jazyka umožnily porozumět i do té doby záhadnému písmu. Nález desky z černého čediče dokázal poodhalit starověký Egypt mnohem více než pyramidy a neuvěřitelné archeologické objevy. Egyptské obrazové písmo bylo sice koncem 18. století známé, ale nikdo ho nedokázal číst. Mnozí se domnívali, že jde pouze o kresby.

Moderní egyptologie

Dějiny moderní egyptologie začali psát tři muži, a tedy Napoleon Bonaparte (generál a císař), Dominique Vivant Denon (malíř a sběratel) a Jean Francois Champollion (filolog). Napoleonova výprava do Egypta neměla být pouze vojenská. Vzal si s sebou i skvělých vědců a malířů. Expedici chránil jako oko v hlavě a očividně se mu to vyplatilo, protože jeho muži objevili Rosettskou desku. S její luštěním si lámal hlavu nejdříve fyzik a lékař Thomas Young. Určitě udělal malé pokroky, ale démotické písmo odolávalo jeho detailnějším pokusům. Tento tisíciletý jazyk prožíval však i nadále v koptčine. Na to měl však přijít jiný člověk, geniální Champollion. Už od dětství vynikal v učení se různých jazyků a byl to právě on, kdo dokázal pochopit smýšlení Egypťanů. Správně se domníval, že některý znak může vystihovat i celé slovo, jinde zase hlásku nebo skupinu hlásek. Ačkoliv ani jiní vědci se studiem desky nezaháleli, Champollion rozluštil písmo jako celek. Deska obsahuje 166 různých znaků a mimořádně nadaný Francouz její zasvětil celý život (přitom ji nikdy neviděl v originále). Nakonec zemřel na souchotiny z nadměrného vyčerpání. Jeho práce však nezůstala zapomenuta. Pokračovali v ní jeho žáci a egyptologie se stala vědním oborem. Dnes je deska uložena v Britském muzeu v Londýně. Egypťané se už dlouho snaží o její získání.

Champollionův duch ožívá v jemu podobných specialistech

Moderní překladatelé a tlumočníci mají před sebou mnohem více možností než Champollion. To však nemění nic na faktu, že jsou stejně zanícení, houževnatí a důslední. K dispozici jsou vám kontakty na agenturu Aspena, kde se můžete setkat s přesně takovými lidmi. Jazyková přesnost, faktická správnost a srozumitelnost jsou zde samozřejmostí, protože jde o profesionály s nadprůměrnou znalostí jazykových disciplín více jazyků. Korektury převádějí rodilí mluvčí a překlady jsou klientům doručeny v expresně krátkém čase. Pokud potřebujete využít špičkové překladatelské a tlumočnické služby pro své menší či větší projekty, překlikněte se na web www.aspena.cz.

Zdroj: encyklopedia.sme.sk